| Tuh² inkoust ┌vod Tak jako tradiΦnφ ofsetov² tisk a impresionistiΦtφ malφ°i i vÜechna za°φzenφ pro barevn² digitßlnφ tisk vytvß°φ obrazy tiskem velmi jemn²ch barevn²ch bodu z nich₧ se ve v²sledku slo₧φ finßlnφ obraz. Vyu₧φvß se nedokonalosti lidskΘho oka - libovoln² barevn² t≤n zobrazφme tak, ₧e v m°φ₧ce tiskov²ch bod∙ - nap°φklad 4 x 4 vypl≥ujeme ka₧d² jejφ bod jednou ze zßkladnφch barev (azurovß, purpurovß, ₧lutß a Φernß) - a naÜe oko vnφmß tento shluk velmi jemn²ch teΦek jako jeden bod o libovolnΘ barvy. Co je to barva Je to elektromagnetickΘ vln∞nφ o vlnovΘ dΘlce mezi 60 - 760 nm. LidskΘ oko je vlastn∞ p°ijφmaΦem pro toto pßsmo a p°esn²m ôlad∞nφmö oka v tomto pßsmu zφskßvßme vjem barvy. Tedy nap°. vlnovß dΘlka okolo 400 nm p°φsluÜφ fialovΘ, 500 nm zelenΘ a 700 nm ΦervenΘ barv∞. Jak zß°enφ o t∞chto vlnov²ch dΘlkßch dosßhneme? Bu∩ p°φm²m zdrojem tohoto zß°enφ - nap°φklad obrazovka nebo tak, ₧e celΘ viditelnΘ spektrum je generovßno externφm zdrojem (slunce, ₧ßrovka) a Φßst tohoto spektra je pohlcena pigmentem, barevn²m bode na papφru a zbytek zß°enφ o urΦitΘ vlnovΘ dΘlce je odra₧en do naÜeho oka. Tak obecn∞ vnφmßme barvy.
Jak tiskßrny tisknou Tiskßrny pou₧φvajφ substraktivnφ metodu sklßdßnφ barev. Tato metoda znamenß interakci t°φ primßrnφch substraktivnφch barev - azurovΘ (Cyan), purpurovΘ (Magenta) a ₧lutΘ (Yellow). P°φsluÜn² barevn² odstφn dostaneme jejich vzßjemn²m p°ekrytφm v jednom jedinΘm tiskovΘm bodi. Tak dostaneme osm zßkladnφch barev. Jsou to azurovß, purpurovß, ₧lutß, modrß, Φervenß, zelenß, bφlß a Φernß. Pokud v tomto bodi nemßme ₧ßdnou ze zßkladnφch barev, dostaneme bφlou. Mßme-li zde naopak plnΘ mno₧stvφ vÜech t°φ primßrnφch barev, dostaneme Φernou. A prßv∞ tento princip je pou₧it u barevn²ch tiskßren. Naz²vß se substraktivnφ (odeΦet) proto, ₧e zde nenφ aktivnφ zdroj zß°enφ, n²br₧ k vjemu barvy dochßzφ tak, ₧e barevn² bod na papφ°e je osvφcen z jinΘho zdroje a barevn² pigment pohltφ ne₧ßdoucφ vlnovΘ dΘlky a odrazφ (p°i tisku na papφr a jinΘ nepr∙hlednΘ podlo₧ky), resp. propustφ (p°i tisku na pr∙hlednΘ folie) do naÜeho oka zß°enφ po₧adovanΘ vlnovΘ dΘlky, tedy barvy. Pou₧φvßme-li pro vyjßdo°nφ celΘho barevnΘho spektra t°φ primßrnφch barev, mluvφme o barvßch CMY. V∞tÜina tiskßren obsahuje jeÜt∞ separßtnφ Φernou barvu (blacK) jako dodateΦnou k primßrnφm barvßm pro dosa₧enφ velmi sytΘho tisku ΦernΘ. Pak mluvφme o barvßch CMYK, (z anglickΘho nßzvu pro Φernou je ve zkratce pou₧ito poslednφ pφsmeno). PoΦφtaeovß tiskßrna nem∙₧e dßvkovat mno₧stvφ p°enesenΘ primßrnφ barvy do jednoho tiskovΘho bodu - v²jimkou jsou tiskßrny po₧φvajφcφ sublimaci barev. V jednom tiskovΘm bod∞ mßme tedy bu∩ vÜechnu nebo ₧ßdnou zßkladnφ barvu. Od kvalitnφch tiskßren po₧adujeme ovÜem celΘ barevnΘ spektrum. Tady vyu₧ijeme nedokonalost lidskΘho oka - libovoln² barevn² t≤n zobrazφme tak, ₧e v matici tiskov²ch bod∙ - nap°φklad 4 x 4 vypl≥ujeme ka₧d² jejφ bod n∞kterou z osmi zßkladnφch barev - a my shluk bodu vnφmßme jako bod o libovolnΘ barv∞. Tento algoritmus se naz²vß dithering - modifikace rastru. Existuje mnoho variant t∞chto algoritm∙ a v∞tÜinou jsou patentov∞ chrßn∞ny. Prßv∞ propracovanost a v²kon tohoto algoritm∙ je jednφm z nejdule₧it∞jÜφch parametr∙ barevnΘ tiskßrny.
Princip tisku Tuh² inkoust Tato nejuniverzßln∞jÜφ tiskovß technologie, vhodnß dφky svΘ jednoduchosti a nφzk²m nßklad∙m pro kancelß°skou grafiku, dφky ÜirokΘ Ükßle potisknuteln²ch materißl∙ pro signmaking a v neposlednφ °ad∞ dφky svΘmu velkΘmu barevnΘmu prostoru pro p°edtiskovou p°φpravu, byla vyvinuta na konci osmdesßt²ch let firmou Tektronix, kterß takΘ v roce 1991 uvedla na trh prvnφ tiskßrnu vyu₧φvajφcφ tuto technologii - Phaser III. Na rozdφl od laserov²ch, jsou tiskßrny pracujφcφ na principu tuhΘho inkoustu, od svΘho prvopoΦßtku vyvφjeny jako tiskßrny barevnΘ. Z hlediska principu, rychlosti atd. nenφ u nich rozdφl jestli tisknou Φernobφle nebo barevn∞. Tuh² inkoust je v podstat∞ barevn² vosk specißlnφho slo₧enφ. Jeho slo₧enφ je peΦliv∞ voleno tak, ₧e teplotnφ rozdφl, v jeho₧ rozsahu dochßzφ k p°echodu mezi tuh²m a dostateΦn∞ kapaln²m skupenstvφm, Φinφ jen n∞kolik stup≥∙ (cca 92oC +-2oC). To je d∙le₧itΘ zejmΘna p°i tisku na mΘn∞ kvalitnφ papφr, proto₧e nanesenß barva nemß Φas se rozpφjet. TiÜt∞nΘ obrazovΘ body jsou proto p°esn∞ definovanΘ a dφky tomu i jejich jasnΘ barevnosti lze podstatn∞ dokonaleji namφchat r∙znΘ barevnΘ odstφny. Tektronix udßvß, ₧e barevn² rozsah (gamut) je u technologie tuh² inkoust asi o 75 % ÜirÜφ ne₧ u tiskßrny kapaln² ink-jet. Je mo₧nΘ zpracovßvat velmi Üirok² rozsah gramß₧φ materißlu (a₧ do 220 g/m2). Technologie tuh² inkoust sv²m znaΦn²m potencißlem pro dalÜφ r∙st kvality a rychlosti tisku spolu s nφzk²mi provoznφmi nßklady, brzy vytlaΦφ zb²vajφcφ u₧φvanΘ techniky barevnΘho poΦφtaΦovΘho tisku. Ji₧ dnes existuje v laborato°φch firmy Tektronix prototyp schopn² tisknout rychlostφ 100 stran za minutu. Jednou z hlavnφch p°ednostφ je dosa₧itelnß vysokß kvalita tisku a barevnΘho podßnφ. Ka₧d² jednotliv² kus stejnΘho typu tiskne naprosto identicky nenφ proto nutnΘ ₧ßdnΘ slo₧itΘ kalibrovacφ za°φzenφ a dokonce je mo₧nΘ pou₧φvat stejn² ICC profil pro vφce kus∙. DalÜφ p°ednostφ tiskßren s technikou tisku tuh² inkoust je jeho vodostßlost, relativnφ jednoduchost principu a mechanickΘho uspo°ßdßnφ a z toho vypl²vajφcφ provoznφ nenßroΦnost a spolehlivost (nenφ t°eba Φekat na zaschnutφ ani ₧ßdnΘ dalÜφ povrchovΘ ·pravy, v²tisk je ihned po opuÜt∞nφ tiskßrny hotov² k pou₧φvßnφ), v nφ₧ soupe°φ s tiskßrnami kapaln² ink-jet. Ty u₧ z principu nemohou dosßhnout uspokojivΘ kvality tisku (zejmΘna p°i tisku na r∙znß mΘdia, proto₧e se inkoust rozpφjφ, pomalu zasychß a kvalita mΘdia mß znaen² vliv na barevnΘ podßnφ tisku) ani rychlosti. V neposlednφ °ad∞ se dφky vysokΘ saturovanosti barev dajφ tiskßrny s tuh²m inkoustem pou₧φvat jako osvitovΘ jednotky. P°edevÜφm z velkoformßtovΘ tiskßrny Phaser 600 zφskßte velice dobrΘ v²sledky za bezkonkurenenφ cenu. V²hody tuhΘho inkoustu:
Nev²hody tuhΘho inkoustu:
Podle aplikaΦnφho urΦenφ tiskßrny existujφ dva zßkladnφ principy mechanickΘho uspo°ßdßnφ:
P°φm² tisk - Tektronix Phaser 300 a Phaser 600 Tato technika se vyznaΦuje p°edevÜφm svou univerzßlnostφ. Je schopna potisknou vÜechny druhy papφru vΦetni ruΦnφho, k°φdovΘho Φi recyklovanΘho, PE a PVC folie, samolepφcφ f≤lie, lßtku Φi r∙znΘ aluminiovΘ a reflexnφ materißly. Podobn∞ jako u Ink-jetu nemß prakticky omezenφ ve formßtu, ale narozdφl od inkoustov²ch tiskßren nevy₧aduje ₧ßdnΘ dalÜφ ·pravy a je mo₧nΘ doplnit inkoust kdykoli i b∞hem tisku. Princip z°eteln∞ ukazuje p°ipojen² obrßzek.
Ofsetov² tisk - Tektronix Phaser 350, Phaser 360 a Phaser 380 Na rozdφl od tiskßren s p°φm²m tiskem tuhΘho inkoustu, kterΘ st°φkajφ roztaven² vosk p°φmo na papφr (viz. obr. naho°e) jsou tiskßrny Phaser 350 a Phaser 360 Desktop ofsetov²mi stroji.
Ofsetov² princip tisku (viz schΘma) znamenß, ₧e barvivo se z tiskovΘ hlavy nenanßÜφ p°φmo na tiskovΘ mΘdium, ale na otßΦiv² buben, z n∞ho₧ je jedin²m hladk²m pr∙chodem p°eneseno na tiskov² list a zavßlcovßno do jeho povrchu. Vznikß tak trvanliv², vodostßl² obraz se stßl²mi barvami. Stejnom∞rn², jednosm∞rn² pohyb bubnu i mΘdia zaruΦuje nejen vysokou rychlost tisku, ale i vyÜÜφ spolehlivost relativn∞ jednoduÜÜφho mechanismu tiskßrny a menÜφ nebezpeΦφ maΦkßnφ a vßznutφ tiskov²ch list∙. Tiskßrna pot°ebuje jen nφzk² poΦet druh∙ dopl≥ovan²ch a vym∞≥ovan²ch dφl∙ (barvicφ tyΦinky a ·dr₧bovou kazetu), nap°φklad ve srovnßnφ s barevnou laserovou tiskßrnou (11 spot°ebnφch dφl∙), a vy₧aduje v pr∙m∞ru velmi nφzk² poΦet zßsah∙ obsluhy (udßvßn je jeden zßsah na 10 000 vytiÜt∞n²ch strßnek ve srovnßnφ s dvaceti u laseru). Barvicφ tyΦinky se dopl≥ujφ snadno i za chodu tiskßrny a bez zneΦiÜt∞nφ obsluhy, je mo₧nΘ je i p°idßvat k zajiÜt∞nφ dostateΦnΘ kapacity p°ed rozsßhl²mi tisky. Co pro Vßs znamenß Φern² inkoust zdarma? Aby Tektronix, jako vedoucφ firma na poli barevnΘho tisku, pomohl p°esv∞dΦit i poslednφ vßhajφcφ, rozhodl se ud∞lat revoluΦnφ krok. Nabφdl vÜem sv²m u₧ivatel∙m tiskßren pro obchodnφ grafiku û tedy Phaser 350 a 360 zdarma tolik ΦernΘho inkoustu, kolik ho opravdu spot°ebujφ. Tφmto krokem se Φernobφl² tisk na tiskßrnßch Tektronix Phaser 350 a 360 stal nejlevn∞jÜφm tiskem v∙bec. VÜe nejlΘpe vystihuje nßsledujφcφ graf. Porovnßvß celkovΘ nßklady na Φernobφl² tisk u Tektronix Phaser 360 (zelenß linka) a u b∞₧nΘ ΦernobφlΘ laserovΘ sφ¥ovΘ tiskßrny (Φervenß linka).
V²sledek: P°i tisku cca 2000 stran m∞sφΦn∞ a p°i 10% pr∙m∞rnΘm zapln∞nφ strßnky, budou celkovΘ nßklady û vΦetn∞ investiΦnφch za 2,5 roku provozu öt°istaÜedesßtkyö ni₧Üφ ne₧ u b∞₧nΘ ΦernobφlΘ laserovΘ sφ¥ovΘ tiskßrny. A navφc mß u₧ivatel Tektronixu mo₧nost kdykoli tisknout barevn∞ !!!!
|
